(Ne)Chci se vázat - Symbióza!

Tak, jak to tedy je, kdo tahá za kratší konec? Kdo si koho ochočil, domestikoval nebo jak to vlastně správně říct? Určitě Vám je jasné, že bude řeč o lišejnících, stvořeních, které vznikají spoluprací dvou organismů nejčastěji řasy a houby. Ale nejen o nich, symbiózu bychom našli mezi rostlinami, živočichy či mezi oběma skupinami navzájem. Samotné vymezení symbiózy a její definice je oříškem i pro ty nejzkušenější vědce.

(Ne)Chci se vázat - Symbióza! Je program, kde se snažím vysvětlit počátky symbiósy a její výhody pro obě strany. Celý příběh začíná u řas, ty jako druzí, po sinicích, vynalezly fotosyntézu. Jsou to předchůdci moderních rostlin. Stalo se to před cca 1,6 miliardami let (starohory, mesoproterozoikum), kdy naše planeta Země vypadala úplně jinak...

Po řasách je třeba si představit houby, je to skupina živočichů, která je jen o malinko mladší než řasy, byly tu už před 1,4 miliardami let... 

"Počkat, počkat jak jako skupina ŽIVOČICHŮ???"

"No my lidi, savci, obratlovci jsme si evolučně příbuzní s houbami víc než s kdejakou rostlinou."  

Houby stejně jako my neumí získávat energii ze slunce pomocí fotosyntézy, tak se jednoduše naučily požírat rozkládající se organismy v okolí. 

Mnohem mnohem později, asi před 600 miliony lety (starohory, ediakar) po tom, co vznikly Řasy a Houby, teprve tyto dva organismy přišly na to, že by mohlo být výhodné propojit své silné stránky. Řasy schopné fotosyntézy se tak daly dohromady s Houbami, které umí vychytávat živiny a vodu z půdy a vzájemně si tak pomohly k přežití a rozmnožování.

V Průhonickém parku si představíme tyto druhy:

Zrněnka (Pleurococcus), Trentepohlia, Lesklokorka (Ganoderma), Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), Žampion polní (Agarius campestris), Terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), Provazovka (Usnea), Terčovník zední (xanthoria parietina), Větvičník slívový (Evernia prunastri)

Pokud by program probíhal na jiném místě, samozřejmě záleží, co by tam rostlo a co bych já od oka poznala. ;)